Hrad Křivoklát


Hrad Křivoklát
Jeden z nejstarších a nejvýznamějších hradů českých knížat
a králů. Pozdně gotické interiéry, královské kaple a sál, knihovna, šatlava,
mučírny, velká věž s expozicí lovectví a hradební ochozy.
Průvodce
tohoto hradu tvrdí, že je to nejstudenější hrad v Čechách.
Za
podívání stojí také hradní kaple, na obrázku je detail lavice, symbol zla.
Zachovaný
hrad na trojúhelné nepravé ostrožně obtékané Ra kovnickým potokem ve
stejnojmenné obci. V písemných pramenech se s Křivoklátem poprvé setkáváme k
roku 1110, kdy se mluví o přestavbě starého hradu. Toto původní hradiště však,
jak ukázal archeologický výzkum, s největší pravděpodobností stálo na jiném
místě. Královský hrad na dnešním místě vznikl koncem vlády Přemysla Otakara I.,
či na samém počátku vlády Václava I. Stavba komplikovaného rozměrného objektu
se táhla až do 80. let 13. století. Na počátku 14. století hrad zničil
archeologicky doložený požár. Nejspíše se tak stalo roku 1307 při dobytí
Vilémem Zajícem z Valdeka. Na hradě pobýval zvláště v mládí Karel IV. a
nalezneme ho i v Majestas Carolina. Významné přestavby se Křivoklát dočkal za
Václava IV. 18. 3. 1422 odpoledne vyhořel a následně byl čtyřikrát obležen a
dobyt střídavě husitskými a katolickými vojsky.
V
držení Aleše Holického ze Šternberka byl pouze nouzově udržován a výraznějších
stavebních zásahů se mu dostalo až za vlády Jiřího Poděbradského. Za Vladislava
Jagellonského byl od konce 70. let I5. až do počátku 20. let 16. století
velkolepě přestavěn. Křivoklát patřil po celý středověk k nejdůležitějším
královským hradům v zemi, v 16. století byl užíván spíše jako vězení. Po menším
požáru koncem 16. století byl částečně renesančně upraven. Pohromu přinesl
zničující požár roku 1643. Nedlouho poněm byl hrad roku 1658 zastaven
Švarcenberkům a následně prodán Valdštejnům, kteří ho drželi od roku l685 až do
roku 1733, kdy přešel na Fürstenberky. V té době byl již dlouho pouze
utilitárně využíván a stále větší a větší část jeho plochy pohlcoval
prosperující pivovar. V roce 1826 hrad postihl další požár. Ve druhé polovině
19. a prvé třetině dvacátého století byl za účasti architektú Humberta Walchera
von Molthein, Josefa Mockera a Kamila Hilberta restaurován. Od roku 1929 je v
majetku státu.

Podkozí – Chyňava – Běleč – Sýkořice
– Zbečno – Křivoklát
Celková délka trasy : 20,68 Km Celkový čas : 25 minut